Andrea je ze Švýcarska a na Dakaru jsme začínali zároveň v roce 1996. Ona se vypracovala dokonce do továrního týmu. Byla vážně dobrá řidička, navíc hodně zajímavá pro sponzory. Není to jediný případ, kdy žena začínala na motocyklu, a poté přesedlala do automobilu. Další zajímavostí u ní je, že už několik let žije se slavným Stéphanem Petterhanselem.

Babinec není jen v kuchyni

Na Dakaru mám prostě rád, že není čistě mužskou záležitostí. A nemyslím ten babinec v kuchyni nebo v tiskovém centru. Ženy tady podávají obdivuhodné výkony na trati a kolikrát předčí své mužské protějšky. A například bývalá závodnice Patsy Quicková teď jezdí jako mechanik.

Patsy Quicková je nejen opravdu skvělý a šikovný mechanik, ale také má výborná kamarádka. Dlouho se ji nedařilo dojet Dakar do cíle, až jsem ji musel pomoct já. Dostal jsem od sponzora nové rukavice a bylo na nich růžové prasátko s nápisem quick pig. Šel jsem za ní v bivaku a rukavice jsem ji dal, takový dárek pro štěstí.

Když potom stála s motorkou na cílové rampě a konečně si splnila svůj cíl Dakar dokončit, mávala na mě těma rukavicema a volala, že to byl její nejdůležitější talisman.

Ženy se nebojí ničeho a nebyly výjimkou případy, kdy jely v Bugyně s chlapem jako navigátorem, jako třeba letos Isabelle Pattissierová. Jedna Portugalka dokonce jezdila Dakar s kamionem. Ale hvězdou je Annie Seelové. Ta dokončila Dakar 2010 na 45. místě, porazila víc než polovinu chlapů. Úžasné. Navíc třeba Annie je opravdu hezká.

Slabinou zástupkyň něžného pohlaví je snad jen slabší fyzická kondice, motorky jsou velké a těžké a holky jsou malé. Výjimkou je snad právě jen Švédka Seelová. Ne že by nebyla malá, je to drobná blondýnka, ale běhá triatlony a má za sebou například výstup na Mount Everest. Ta problémy nemá.

Ženské sedí tak nějak jinak

Ale většinou musí ženy prosit o pomoc mužské účastníky, aby jim pomohli vytáhnout motorku z díry, nebo sundat z převisu. Spousta závodnic to řeší tak, že jedou ve dvojici s nějakým chlapem, který jim pomáhá. Ale ani bez něj nemusí mít obavy, motorkáři jsou džentlmeni. Nikdy jsem neviděl, že by kráska s motorkou stála na poušti dlouho. Hned někdo zastaví a pomáhá.

Když jsem na trati dojížděl ženskou, vždy jsem to poznal. Ať dělají, co dělají, mají na stroji jiný posez a chlap to pozná. Je to vidět dokonce i u Camélie Liparotiové, která jela letošní Dakar na čtyřkolce.

Ženou, která je na Dakaru možná ze všech nejznámější, je jedna starší paní, jejíž jméno si bohužel nevybavují, ale je jí něco mezi padesáti a sto lety. Každý rok sedí u stolečku, kde se fasuje bezpečnostní výbava. Co pamatuji, nikdy na Dakaru nechyběla. Vždy mám z toho dobrý pocit, přijdu ke stolečku, usmějeme se na sebe a vím, že Dakar začíná.

Vierka Kaštanová

<<-- zpět